Je opalování nebezpečné?

Sluneční záření příznivě ovlivňuje naše zdraví, je zdrojem života na zemi, je součástí mnoha pro život nezbytných pochodů, které v našem těle probíhají a vyvolává také opálení kůže. Slunce trvale vysílá na zemský povrch několik rozdílných typů záření. Nejznámější je viditelné světlo, ale sluneční paprsky obsahují také neviditelné infračervené a ultrafialové záření. Infračervené paprsky vnímáme jako teplo, kterým nás slunce zahřívá. Ultrafialové záření (dále jen UV) nemůžeme ani vidět, ani cítit, a přesto výrazně ovlivňuje náš život. Sluneční záření je nutné například pro tvorbu vitaminu D. Stačí však pouze několik minut přímého slunečního světla dopadajícího denně na ruce a obličej k tomu, aby vyprodukovalo odpovídající množství vitaminu D potřebné pro normální vývoj kostí a ostatní biologické pochody. UV záření není vidět, ale následky jeho působení ano! UV záření se dle vlnové délky rozděluje do tří oblastí:

• UVC (nejkratší vlnové délky) - je nebezpečné životu na zemi, je ale zcela absorbováno atmosférou a ozonovou vrstvou a vůbec skrz ni neprochází na zemský povrch.
• UVB (střední vlnové délky) - způsobuje spálení kůže a s odstupem vyvolá její zhnědnutí (pigmentaci). Pro buňky pokožky může mít kancerogenní účinky a podílí se na vzniku kožních nádorů. Přibližně 50 - 60% těchto paprsků je filtrováno ozonovou vrstvou atmosféry, zbylá část dopadá na zemský povrch.
• UVA (dlouhé vlnové délky) - prochází atmosférou a způsobuje přímo zhnědnutí, pigmentaci kůže. Až donedávna se předpokládalo, že nemá škodlivé účinky, ale, bohužel, i toto dlouhovlnné záření se podílí na vzniku kožních nádorů.

Čím je ovlivňováno množství UV záření, které dopadá na zemský povrch?

1. Roční období - v letním období dopadá na zemský povrch asi 3x větší množství UV záření než v zimě. Výrazný rozdíl je zejména v UVB složce, které je v létě asi 10x více než v zimě.
2. Denní doba - intenzita UV paprsků dosahuje maxima ve 12 hodin zimního a asi ve 13 hodin letního času a nesouvisí s teplotou vzduchu (nejtepleji bývá až okolo 14-15 hodiny).
3. Nadmořská výška - na vyšších horských svazích je intenzita UV záření větší než na úrovni moře. Čerstvý sníh odráží téměř 90% UV záření, které na něj dopadne.
4. Ozonová vrstva - ztenčování této vrstvy způsobuje větší průnik UVB záření na zemský povrch.
5. Léčivé přípravky - řada léčivých přípravků a mastí zcitlivuje (senzibilizuje) kůži k UV záření, např. ATB (tetracykliny), antimikrobiální chemoterapeutika (Biseptol), některé léčivé přípravky na vysoký tlak (Hydrochlorothiazid), nebo používané k potlačení imunitní odpovědi organismu (např. u pacientů po transplantaci orgánů) atd. Některé jsou dokonce pro tento svůj účinek využívány v kožním lékařství - např. psoraleny, které při celkovém vnitřním podání nebo při zevní aplikaci na kůži zcitlivují pokožku na UV záření a tím zesilují léčebný účinek UVA záření při léčbě lupénky a dalších kožních onemocnění. Pokud užíváte léčivé přípravky a chcete se opalovat, poraďte se nejprve s lékárníkem či lékařem!

Čím je nebezpečné UV záření?

• Nebezpečí pro kůži - předčasné stárnutí kůže, zvýšená tvorba vrásek, riziko vzniku kožních nádorů
• Nebezpečí pro oči - šedý zákal čočky (katarakta), poškození rohovky
• Zdraví nebezpečné je zejména spálení kůže na slunci. Reakce na slunce je ovlivněna pigmentací kůže a určitý význam má i barva vlasů a očí. Podle odezvy kůže na sluneční záření se lidé mohou dělit do několika skupin od nejcitlivějších až po relativně nejvíce odolné:
  1. Vždy se spálí a nikdy neopálí - hodně světlá až bílá kůže s tendencí k tvorbě pih, zrzavé nebo světlé vlasy.
  2. Vždy se spálí, ale někteří postupně zhnědnou - světlá kůže, plavé vlasy, někdy pihy.
  3. Někdy se spálí, většina po spálení zhnědne - světlá až mírně pigmentovaná kůže, hnědé vlasy, někdy pihy.
  4. Nikdy se nespálí, většinou přímo hnědnou - světlá kůže, hnědé až černé vlasy.