Jitrocel kopinatý

Lidově zvaný myší ouško, ranocel, celník hojílek, volský jazyk. U nás se vyskytuje hojně na polích, loukách, mezích a u cest, často jako plevel v zahrádkách. Je považován za významnou léčivku už od starověku. Při nevhodném skladování se snadno drobí, vlhne, plesniví a černá. Sbírá se list, doba sběru květen - srpen.

Použití: Ve středověku sloužil jako prostředek zastavující krvácení, krev čistící, rány hojící a horečku tišící. V současné době slouží především jako prostředek proti kašli. Má široký rozsah účinnosti, protože chrání sliznice, mírní dráždění ke kašli, rozpouští hleny, brzdí rozmnožování bakterií a působí protizánětlivě. Je vhodný při vleklém zánětu průdušek, astmatu a dalších chorobách dýchacích cest, někdy i při poruchách trávení provázených zácpou. Často se zpracovává na přírodní sirup proti kašli.

Zevně se rozmačkaných čerstvých jitrocelových listů užívá na obklady při ekzémech, špatně hojících se a zanícených ranách, na spáleniny. Čerstvá šťáva z jitrocele je vhodná k ošetření otoků po bodnutí hmyzem. V kosmetice se uplatňuje k přípravě pleťové vody.

Dávkování: 1 kávová lžička na šálek nálevu.

- - - Článek byl pořízen z portálu APATYKÁŘ® dne 24.01.2018, 06:44:18 - - -