Elektronická preskripce – celoevropský trend 2.

FOTO: APATYKÁŘ®

U příležitosti nedávného eHealth fóra, které se konalo v řeckých Aténách se mj. diskutoval i aktuální stav v oblasti elektronické preskripce. Jak zde také zaznělo, e-preskripce je celoevropským trendem prosazovaným Evropskou unií a řada zemí má v brzké době zavést její povinnost. Portál APATYKÁŘ® se proto k tématu vrací v podrobném speciálu.

Česká republika

Česká republika začala e-recept testovat v roce 2011, v současnosti je podle stránek SÚKL schopno e-recept vydat 1451 lékáren (cca polovina všech lékáren v ČR). Pomalý rozvoj byl způsoben především podceněním mediální propagace projektu a také tahanicemi o legitimnost celého systému.

Nicméně po zapojení předních lékárenských řetězců a vystavování e-receptů částí nemocnic či zdravotnických zařízení se do projektu začalo připojovat stále více lékáren.

Další příliv zapojených lékáren nastal po schválení povinné e-preskripce od ledna 2015. Na základě lobbyingu lékařů však chce současný ministr zdravotnictví MUDr. Svatopluk Němeček, MBA již schválenou povinnost v rámci novelizace zákona o léčivech zrušit.

Návrh ale ruší e-preskripci jako celek a neumožňuje vystavení e-receptu na přání pacienta. To se příliš nezamlouvá České lékárnické komoře, která navrhuje kompromis. Tj. lékař by e-recept mohl po dohodě s pacientem vystavovat i nadále.

Je to logický požadavek v situaci, kdy řada lékáren (ale i lékařů a nemocnic) již investovala do obnovy svého SW i HW díky neustálým politickým turbulencím nemálo peněz.

Navíc by, podle komory, měla být především pacientům zachována možnost výběru své lékárny i formy, v jaké jim bude recept vystaven.

Celoevropský trend

Ať tak či onak, povinná e-preskripce se zdá být dlouhodobým evropským trendem, což zaznělo i na eHealth Foru 2014. Je totiž logické, že země si chtějí pohlídat, kam jdou veřejné peníze.

Nelze se proto divit, že řada z nich povinnou e-preskripci buď zavedla či plánuje zavést v nejbližších letech (Řecko, Rumunsko, Polsko, Finsko, Estonsko, povinnost zvažují i další severské země).

Opačný směr ČR je tedy v tomto kontextu nelogický. E-preskripce totiž může do budoucna obsahovat integrovaný systém pro kontrolu výdajů a preskripce, veřejné peníze jsou tak pod větším dohledem.

Současně mohou být poskytnuta validní data o zdravotním stavu populace díky agregovaným údajům o preskripci a výdeji konkrétních lékových skupin v rámci systému zdravotní péče.

Např. Řecko – i přes odpor lékařů (mj. i argumentací, že nemají IT vybavení) a tvrdou kritiku – systém povinné e-preskripce prosadilo v rámci tvrdých reforem.

Řecký systém elektronické preskripce byl poprvé představen v roce 2010 (oficiálně povinně zaveden v roce 2012) a dnes jej využívá 98 % lékáren a 90 % lékařů. Kontroluje mj. nadměrnou preskripci a v budoucnu má být propojen s fakturačním systémem za zdravotní služby.

Pozitivní zkušenost s e-preskripcí hlásí dlouhodobě především severské země.

Zdroje informací:
APATYKÁŘ®
- - - Článek byl pořízen z portálu APATYKÁŘ® dne 18.10.2019, 11:54:04 - - -