Slovenské lékárenské sítě a profesní komora se spojily v boji za odměňování lékárenských pohotovostí

Foto: APATYKÁŘ®

Na Slovensku to vře ohledně lékárenských pohotovostí. Nejnověji se spojila Slovenská lékárnická komora s Asociací provozovatelů síťových lékáren a společně chtějí, aby byla lékárnám pohotovostní služba prolácena podobně jako lékařům. Je to vůbec poprvé, co se obě jinak názorově rozdílné strany domluvily na společném postupu.

Kontroverzní novela

Již dříve informoval portál APATYKÁŘ® o problematické novele slovenského zákona o léku, která nepřinesla očekávanou regulaci provozování lékáren, ale zpřísnila naopak požadavky na odborné zástupce a zvýšila jejich odpovědnost.

Současně novela zavedla v každém samosprávném kraji povinnou pohotovostní službu lékáren, avšak bez jakéhokoli ohodnocení. To kritizuje profesní komora jako protiústavní. I přesto, že komora měla už v době přípravy novely v roce 2017 legislativní návrh, ministerstvo jej neakceptovalo.

Pohotovostní služba byla historicky poskytována v celé zemi různě, nicméně ve spolupráci s komorou, která připravovala na místní úrovni rozpisy sloužících lékáren. Důvodem pro novelu byl fakt, že neexistoval celoslovenský systém. Dle zkušeností lékárníků je však otázkou, zda je potřebný. V řadě velkých měst mají řetězcové lékárny obvykle otevřeno minimálně do 20, popř. 21 hod., na místní úrovni korespondovala s dostupností lékaře.

Lékaři jsou placeni

Ministerstvo následně v novele vůbec pohotovostní službu lékáren nejprve vůbec neřešilo a vypracovalo systém tzv. pevných bodů, kde jsou umístěny ambulantní pohotovosti. Komora následně chtěla u lékárenských pohotovostí nastavit podobný systém odměn, jako u lékařů.

Zákon totiž stanoví minimální mzdu sloužícího lékaře (12 EUR/hodinu) a pojišťovnám povinnost zaplatit poskytovatelům paušál ve výši mezd (8500 EUR/měsíc) a k tomu ještě výkony poskytnuté v rámci pohotovosti. I z tohoto důvodu vcelku není problém lékařskou pohotovost obsadit.

Podání prokurátorovi

Byť návrh komory ministerstvo věcně akceptovalo, do příslušné novely jej nezapracovalo. Proto po vstupu v platnost komora dopad zákona vyhodnocuje a současně požádala generálního prokurátora, aby posoudil jeho ústavnost. Komora ve své argumentaci vychází z rozhodnutí Ústavního soudu, který reagoval na podobný podnět ohledně nařízené pohotovostní služby všeobecným lékařům v roce 2011.

Soud tehdy rozhodl, že nařízení takové povinnosti je zásahem do práv lékařů, ale ten je přípustný, pokud je kompenzován, tj. pohotovost je zaplacená. Pohotovost tak nelze nařídit a neposkytnout za ni protiplnění. Komora proto argumentuje stejně i v případě lékáren, aktuálně v tomto směru probíhají jednání s prokurátorem.

Neekonomičnost, bezpečnost

Současně komora shromáždila data z terénu vyhodnocující efektivitu lékárenské pohotovostní služby. Tato data chce předložit ministryni zdravotnictví s cílem dosažení rozumné dohody.

Z došlých 1400 odpovědí mj. vyplývá, že jen 5 % lékáren se nachází přímo v blízkosti pohotovostní ambulance a 54 % pacientů musí překonat vzdálenost větší než kilometr.

Ukazuje se také, že díky regionálním rozdílům je např. služba v rámci jednoho dne rozepsaná i na 2-3 lékárny a více než 90 % pohotovostních lékáren neodbaví ani 5 pacientů za hodinu (21 % ani jednoho pacienta). Tj. minimálně 60 % pohotovostních lékáren nemá reálné odborné opodstatnění.

95 % lékáren pak nedosahuje hodinový obrat vyšší než 50 EUR (nulový obrat vykázalo 22 %). To vyvrací argument ministerstva, že lékárny mohou vydělávat na pohotovosti prodejem dalšího sortimentu.

Konečně, 93 % pohotovostních lékáren nedosahuje z léčiv vydaných na předpis vystavený lékařem pohotovostní služby obrat vyšší než 10 EUR.

Velkým problémem je v této souvislosti i doprava sloužících farmaceutů do místa bydliště po skončení pohotovostní služby, nehledě na jejich bezpečnost. Před několika dny informoval portál APATYKÁŘ® o přepadení prešovské lékárny, kde lupiči 24letou lékárnici ohrožovali zbraní a ukradli jí 1500 EUR.

Pohotovosti spojily sítě s komorou

Paradoxně téma pohotovostních služeb dokázalo vůbec poprvé spojit všechny lékárny, jak nezávislé, tak řetězcové. Jak nedávno uvedl Ing. Sína Niku ze slovenské Asociace provozovatelů síťových lékáren, ačkoli sítě zaujímají na Slovensku zhruba 20% podíl na trhu, pohotovosti zajišťují téměř z poloviny.

Vzhledem k tomu, že na lékárny jsou kladeny stále větší nároky a povinnosti vyžadující další finanční investice (např. i aktuálně spouštěné ověřování léčiv), shodly se síťové lékárny a komora na jednotném postupu. Za posledních 10 let totiž reálné ohodnocení lékáren kleslo (marže lékáren v absolutních číslech neroste).

A tak zatímco v Česku je lékárenský terén dlouhodobě velmi rozpolcen – mj. i díky zásadně rozdílné komunikaci jednotlivých stran vůči státní správě, zbytečným atakům ohledně odbornosti lékárníků z řetězcových lékáren či požadavku na striktní regulaci provozu lékáren do rukou lékárníků – na Slovensku se již protichůdné strany dokázaly dohodnout na společném postupu v konkrétních otázkách.

„Reagovali jsme na oslovení ze strany sdružení síťových lékáren z důvodu, že problém pohotovostní služby se primárně dotýká farmaceutů – jejich zaměstnanců a našich členů. Tento zájem komory je důležitější, než rozdílný pohled na principy poskytování lékárenské péče,“ vysvětlil pro portál APATYKÁŘ® president Slovenské lékárnické komory PharmDr. Ondrej Sukeľ.

Je zřejmé, že situace ve slovenském lékárenství je natolik vážná, že dokázala sjednotit i jinak názorově rozdílné strany. Uvědomily si totiž, že je potřeba primárně řešit existenční problémy a nadřadit zájmy profese nad zájmy osobní.

Tuto informaci přinesl jako první portál APATYKÁŘ®, jediné české zpravodajské médium orientující se bezmála 20 let čistě na oblast farmacie a lékárenství a základní zdroj informací pro práci profesionálů v oblasti farmacie.

Autor:
PharmDr. Martin Dočkal | APATYKÁŘ®
- - - Článek byl pořízen z portálu APATYKÁŘ® dne 20.02.2019, 11:40:28 - - -