Dej člověku rybu a nasytíš ho na jeden den, nauč ho rybařit a nasytíš ho na celý život

Na toto eskymácké přísloví jsem si vzpomněl při aktuální (ne)dohodě v Dohodovacím řízení v segmentu lékárenské péče. Již tradičně se následně objevila silácká (ale prázdná) vyjádření a bouchání do stolu, jak je nabídka pojišťoven nepřijatelná. Licitace o hodnotu signálního výkonu je prý zásadnější než dohoda a pootevření možností pro další výkony.

Pro připomenutí – pojišťovny nabídly zrušení referenčního období, ale při nižší hodnotě bodu. Ano, to je fakt.

Současně ale přistoupily na zachování fondu pro (ne)odlehlé lékárny, přičemž se otevírá možnost zahrnout do něj i výdejny, přistoupily na zajímavou úpravu individuální přípravy (konečně by se mohla uplatnit marže na obaly i HVLP) a řetězce navrhly průlomové ocenění pohotovostních služeb lékáren (alespoň někdo se inspiroval mou myšlenkou ohodnotit lékárny za to, že poskytují nadstandardní služby pojištěncům, za něž nejsou vůbec, anebo jen minimálně ohodnoceny).

Koordinátor se naopak soustředí výhradně na licitaci o výši signálního výkonu. Opět stejná chyba jako v předchozích letech, která lékárníkům podráží nohy. Připomíná mi to scénu ze známého českého filmu – úkol zněl jasně.

Namísto toho, aby si lékárníci otevírali cesty k dalším výkonům, setrvává koordinátor nepochopitelně na licitaci o koruně (třech). Možná i to je důvodem, proč se české lékárenství nedokáže nikam dál posunout – rigidita a neschopnost reagovat na nové situace.

Stejné je to i v případě elektronizace (digitalizace) receptu. Když jsem před dvěma lety psal, že odmítnout tehdy zvažovanou finanční odměnu (byť nízkou, ministerstvo zvažovalo cca 2 Kč za recept) za „jedno kliknutí“ navíc pro odeslání dat je chybou, někteří mi emotivně vyčetli, že nejde o jedno kliknutí, aniž by pochopili podstatu – otevřít cestu novému výkonu.

Když se nyní setkávám s řadou lékárníků po celé republice, dávají mi za pravdu, že můj odhad byl správný a přišli jsme o možnost vyjednávat. Ano, bohužel.

Hnidopišství a neschopnost dívat se na věci v delším horizontu je, bohužel, pro současné české lékárenství typické. Namísto otevření cesty pro nový výkon již tehdy (naučit chytat ryby) se preferuje jednorázové řešení (dát rybu).

Jako rozený optimista ale stále vidím světlo na konci tunelu (jen nevím kterého☺) a věřím, že i mezi vyjednávači se najdou rozumní lidé schopní kompromisů v zájmu profese, nikoli jejich vlastním.

Už proto, že kdo umí číst mezi řádky, našel ve zprávě o dohodě dalších segmentů jasný vzkaz – čím déle budete rigidní ve svém myšlení, tím rychleji vás předběhnou jiní a potenciální lékárenské výkony přeberou pod sebe. Viz dohoda praktických lékařů o novém výkonu za edukaci při očkování, bonifikace za prodlouženou ordinační dobu či sledování určitých skupin pacientů.

Takže, ztratíme zbytečně další rok?

- - - Článek byl pořízen z portálu APATYKÁŘ® dne 18.07.2019, 22:19:39 - - -