10 let po švédské deregulaci – lepší dostupnost, ale i nevyužité znalosti lékárníků

FOTO: Apoteket

1. července uplynulo přesně deset let, co byl zpětně deregulován švédský lékárenský trh. Švédská profesní a odborová organizace Sveriges Farmaceuter u této příležitosti vydala zprávu hodnotící uplynulý vývoj.

Kvalita se zlepšila

Za deset let od deregulace bylo otevřeno mnoho nových lékáren (v červenci 2009 jich bylo v celém Švédsku 946) a prodloužila se otevírací doba. To vše umožnilo lepší dostupnost lékárenských služeb pro pacienty, což byl důležitý cíl deregulace. Nyní, podle zpávy, je nejvyšší čas učinit další krok a zaměřit se na využití odborných znalostí farmaceutů o léčivech.

Lékárník v dnešní době zajišťuje, že správný pacient dostane správnou léčbu ve správný čas a ví, jak má léčivý přípravek správně používat. Profesní organizace nicméně požaduje, aby byly ještě lépe využity odborné znalosti lékárníků o užívání léčiv.

Tisíce registrovaných lékárníků ve více než 1400 švédských lékárnách s dlouhou otevírací dobou jsou velkou a nevyužitou příležitostí ke zlepšení preventivní zdravotní péče i léčby. Takový trend by byl současně pro lékárníky motivující pro to, aby v lékárnách pracovali. Mnozí se totiž domnívají, že jejich dovednosti nejsou plně využity.

Podpora poradenství

Profesní organizace je přesvědčena, že lékárny by měly věnovat větší pozornost práci v oblasti poradenství a podpory pacientů, což je základ pro účinné užívání léčiv. Poradenství, které je dnes zahrnuto do ceny léčiv, by se mělo stát jednou z mnoha dalších aktivit v lékárnách.

Navrhuje proto, aby byl stávající maržový systém odměňování lékáren doplněn zvláštní odměnou za poradenství a podporu lepšího užívání léčiv. Jednak to bude mít zdravotní přínos pro pacienty a současně pro společnost, a také přispěje ke snížení nákladů na zdravotní péči.

Švédská vláda aktuálně pověřila dozorový úřad TLV, aby provedl pilotní projekt lékárenských služeb.

Nedostatek lékárníků

Deset let po deregulaci mají lékárny velký problém s personálním obsazením. Nedostatek odborného personálu je zejména v řídce osídlených oblastech a na venkově obecně. Není to však jen kvůli nedostatku lékárníků, ale také podmínkám pro dobrou práci v lékárnách.

Protože profesní organizace je současně organizací odborovou, řeší i pracovní podmínky lékárníků a má situaci dobře zmapovanou. Podle ní se stále prohlubuje už tak velký nedostatek lékárníků, kteří chtějí pracovat v lékárnách. Mnoho vystudovaných farmaceutů se totiž rozhodlo pracovat v jiných odvětvích, protože mají pocit, že jejich znalosti nejsou v lékárnách plně využívány.

Pokud se tento trend nezmění, bude Švédsko zanedlouho čelit velkým problémům se zajištěním lékárenské péče (na to upozorňuje opakovaně). Již nyní pracuje ve švédských lékárnách poměrně velký počet lékárníků ze zahraničí, bez nich by nebylo možné provoz zajistit.

Jejich uplatnění však komplikují jazykové bariéry a velmi časté nezvládnutí odborných rozdílových testů. Jedná se především o lékárníky ze zemí Blízkého východu a mimo EU. Švédsko proto vyhodnocuje nejen odbornou připravenost odpovídající švédské úrovni, ale i jazykové schopnosti.

Rozvoj farmaceutických služeb je tedy jedním z klíčových kroků pro podporu profese, ale zároveň musí být pro lékárníky vytvořeny lepší podmínky, které pro ně budou atraktivní, jinak si vyberou jiné odvětví.

Autor:
PharmDr. Martin Dočkal | APATYKÁŘ®
- - - Článek byl pořízen z portálu APATYKÁŘ® dne 19.07.2019, 17:23:01 - - -